K Ježíšovi přistoupila matka Zebedeových synů se svými syny a padla mu k nohám, aby ho o něco požádala. Zeptal se jí: „Co si přeješ?“ Odpověděla mu: „Poruč, aby tito dva moji synové zasedli jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici v tvém království.“ Ježíš na to řekl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já budu pít?“ Odpověděli: „Můžeme.“ Řekl jim: „Můj kalich sice pít budete, ale udělovat místa po mé pravici a levici není má věc, ta místa patří těm, kterým jsou připravena od mého Otce.“ Když to uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na ty dva bratry. Ježíš si je však zavolal a řekl: „Víte, že panovníci tvrdě vládnou nad národy a velmoži jim dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“.“
Mt 20,20-28
Zamyslenie:
Matka Zebedeových synů chtěla, aby se její synové měli dobře, aby byli v Božím království zajištěni – to viděla v postavení a hodnostech svých synů. Svět nás učí hledat blaho pro sebe. Dobré postavení ve světě přináší pro dotyčného výhody a benefity, je ale často postaveno na sobectví. Pán Ježíš mluví o jiné cestě. Boží království sleduje blaho druhých. Stát se služebníkem (otrokem), odpoutat se od svého já pro druhé – v tom spočívá štěstí člověka a tím se i nejvíce přiblížíme Bohu a jeho království.
